Devold opět na severu 2

Devold opět na severu

2. díl z retrospektivní série článků o toulání na severu

V dnešním okénku bych se chtěl zmínit o jistých odlišnostech, na které lze narazit při toulkách na severu. Na rozdíly mezi tam a tady. Dnes to bude ještě o zimních radovánkách, ať se v těch vedrech lehce ochladíte.

 

Nor a Švéd je tvor turistický. Fin je … jiný.

Nor se rodí s běžkami na nohách. Pokud jde o komplikovaný porod, pak je to běžkami dopředu.

A následně na nich jezdí. Pořád a všude. Kdo viděl film Padesátka, tak ví, že „dobrej chlap musí být v prvé řadě dobrej běžkař“. Tady v Čechách se někdy díváme na tuto skupinu uctívačů bílé stopy jako na svačináře a „takový ty divný turisty v šusťákách“. Ve Skandinávii je jízda na běžkách stejně normální jako chodit na záchod. Hlavně Nor i Švéd neustále trénují. Ne na závody, ale na to, aby mohli trénovat dál.

Běžná praxe je, že uvidíte ve snowparku snowboardistu, který jezdí slopestyle. Kalhoty u kolen, mikina na zem. Ve 4 hodiny odpoledne ho pak potkáte na běžecké trati. Ve sportovním, možná s retro slunečními brýlemi a s čelenkou Burton. Protože „styl je důležitej“. Ale trénink na vytrvalost a stabilitu se hodí i na to, když chceš jezdit na u-rampě. Dobře jezdit.

Navíc je to hezké se sklouznout zasněženou krajinou.

Devold opět na severu 3
Lyžařská túra na hranicích Švédska a Norska, cca 400 km za polárním kruhem.

 

V praxi jsou pochopitelně díky, jak množství sněhu, tak ekonomické situaci jejich běžecké tratě závidění hodné. Jsou všude. Mnohde osvětlené několik kilometrů. Někam přijedete, zapnete si světlo s časovým spínačem a můžete vyrazit. A tam, kde nejsou vyfrézované stopy, tam se hodí širší backcountry běžky. A jde se na výlet třeba po mírně zvlněných náhorních plošinách, kde jsou dřevěné domky zasypané sněhem mnohdy až po komín.

Pokud chcete vyrazit na víc dnů, máte dvě možnosti. Buď využijete některou z volně otevřených chat anebo jste členy klubu norských turistů (DNT) a vlastníte univerzální klíč od jejich chat.

Druhá možnost je přespat venku ve stanu, v záhrabu, v iglú – podle podmínek. Každopádně lidí, kteří za sebou táhnou typické sáně Fjellpulken, těch potkáte hodně. Jak čiperných staříků 60 plus, tak sedmnáctiletých dívek.

Být venku a dát si do těla je prostě IN. Stejně tak spát v horách nebo uprostřed zasněžených plání někde uprostřed Laponska. Navíc obchoďáky jsou v neděli stejně zavřené. Zaměstnanci jsou pravděpodobně na běžkách.

Devold opět na severu 4
Reklamní foto na život. Norský turistický klub DNT. Foto: Vegard Oen Hatten.

 

S běžkami souvisí i jejich přístup k dalším zimním sportům. Zde je trošku rozdíl mezi Nory a Švédy. Norové mají moře, fjordy a hory. Hory alpského typu. A v severním Norsku jsou takové kopce navíc geograficky na úrovni Aljašky.

Švédsko má kopců méně a menších. Spíš takové Beskydy. Největší hory jsou na severu, jinak většina leží blízko hranice s Norskem. Směrem k Finsku a k Botnickému zálivu se země stává placatější.

Devold opět na severu 5
Je květen, chaty začínají vystrkovat střechy ze sněhu. Voss resort.

 

Švédi mají díky tomu skiareál na každém kopečku. A milují alpské lyžování. K tomu pochopitelně freeride a skitouring, ale ježdění ve skiareálech je pro ně mnohdy jediná možnost, jak pořádně ukojit své lyžařské vášně. Kromě toho, jít na běžky, pochopitelně. Díky tomu jsou v širším populačním hledisku mnohem více „vyježdění“. Mají hold natrénováno. Víc oproti svým sousedům ze západu.

Nor má hory. Všude. Skiareály jsou tu a tam taky, ale mnohem zajímavější je šplhat někde do kopce po svých. Takže díky rozvoji skitouringu je toto odvětví ve Skandinávii ruku v rukavici s běžkami na pomyslném topu.

Proto Nor víc nachodí než sjede. Skitouringové lyže umožnily jít tam, kam se na běžkách nedostanete. Takže ač Norové nejsou tak vyježdění – mnohdy i oproti Čechům, tak mají takovou fyzičku z neustálých celoročních tréninků, že ustojí na lyžích při sjezdu prakticky všechno. A vždycky jde v prvé řadě o váš zážitek z toho dne, ne o to, co si o vás myslí ostatní lyžaři.

 

Malá vsuvka o snowboardingu. Ten se v Norsku nikdy moc nechytil a to pouze z důvodu, že tam skiareálů prostě tolik není. V porovnání s množstvím hor. A šlapat se dá spíš na lyžích. Ve snowparcích díky tomu vládnou freeskieři. Mimo tratě či na hřebenech je lidí s prknem a na sněžnicích, popř. se splitem, výrazně méně, než člověk zná třeba z Alp. I tak by vás nemělo překvapit, že pokud někoho na prkně potkáte, může mít padesátku už dávno za sebou.

 

Hybrid mezi běžkami a skitouringem vymysleli v Norsku už v pravěku. Jmenuje se telemark. Ten dnes používá spousta jezdců. Nejen starších oldschooláků, ale i u mladých jezdců je tento velmi stylový způsob jízdy ve veliké oblibě. Volná pata umožní chůzi a dnešní moderní boty zas i hodně agresivní způsob jízdy. Široké lyže a goretexové pumpky jsou stále v kurzu.

Devold opět na severu 6
Kdesi ve středním Norsku.

Lyže

Ještě bych se díky tomu pozastavil nad rozdílností vybavení tam a tady.

Nejprodávanější kategorie je Topptur – skitouringové lyže. Hlavní požadavek – lehké a přiměřeně široké. Dobří lyžaři sahají většinou po kategorii topptur – freeride. Těchto lyží najdete v obchodě asi 70 %. Na druhém místě jsou to allmountain lyže twintipového typu, prostě parkovky všeho druhu. Na nich jezdí děcka a jejich rodiče, když jsou ve skiareálu. Parky jsou cool, jsou všude a jezdí v nich všichni. Pro radost.

Lyží na sjezdovku najdete v obchodě minimum. Spíše někde ve ski resortu, který leží v menších kopcích a je při tom vyhlášený svými sjezdovkami – např. Trysil, Lillehammer nebo Geilo.

 

Devold opět na severu 7
Letní skitouring v Malangenu blízko Tromsø.

S tím souvisí i vše ostatní. Boty a vázání. Všechno skitour. Navíc v dnešní době na užších freeride lyžích a se skitouringovou výbavou (techové vázání a tvrdší šlapací tour/freeridové boty) si perfektně zajezdíte i na sjezdovce.

V oblečení vládnou materiály, ve kterých se dá pohybovat z kopce i do kopce. Nejvíce značek používajících merino vlnu na spodní prádlo najdete ve Skandinávii. A dále je to princip cibule – jedna vrstva za druhou, čímž dosáhnete optimálního tělesného komfortu pro dané počasí a aktivity. Takže tenčí vrstvy, technické větruvzdorné mikiny, péřové bundy, izolační kraťasy a technické svrchní vrstvy s membránami typu Dermizax, GORE atp. Však to znáte.

 

Pochopitelně absolutní samozřejmostí pro všechny, kdo se takto pohybují po horách, je lavinová výbava a další prostředky pro bezpečný pohyb mimo urolbované kopce.

 

V dalších dílech se vám pokusím přiblížit nejzajímavější místa jak pro alpské lyžování ve skiareálech, tak interesantní lokality pro skitouring.

 

P.S. Pokud zavítáte v létě do Skandinávie autem, dodržujte prosím rychlost, ať někde nepřejedete místní trénující občany na kolečkových běžkách.

 

Tomáš V.