Odpovědi na zdánlivě dětinské otázky bývají často nejzajímavější.
Zvlášť když si vezmete na pomoc moderní techniku.
Od podzimu do jara venku většinou “klepeme kosu”. A nebo taky ne, pokud se správně oblékneme. Jenže do čeho a jak?
Za naší schopností udržet se v teple se skrývá složitá spleť fyzikálních zákonů. Nechceme vás zahlcovat poučkami a grafy – dá se to vysvětlit úplně jednoduše.
- Lidské tělo ztrácí teplo konvekcí (prouděním vzduchu), před čímž nás ochrání větrovka nebo úkryt před větrem. Škoda, že to podcenili Hanč s Vrbatou… Dále ale tělo ztrácí teplo i kondukcí (vyzařováním nebo odváděním tepelné energie do prostředí o nižší teplotě). Tyhle ztráty tepla se dají rozlišit na kondukci suchou a mokrou cestou. Mokrá kondukce je až 32 x rychlejší než suchá. Česky řečeno to znamená, že v zimě musíme za všech okolností zůstat v suchu (nespadnout do rybníka nebo si pořídit kvalitní termoprádlo odvádějící pot). Teprve pokud se nám to daří, má smysl se bavit o ztrátách tepla suchou kondukcí, před kterou nás ochrání tepelné izolanty. Ve fyzice se tak označují látky, které mají nízkou tepelnou vodivost.
Zvířata fyziku nestudují. V evoluci si prostě vytvořila tepelnou izolaci v podobě peří u ptáků nebo srsti u savců. Ty je ale samy o sobě před zimou nechrání – “hřeje” až vzduch zachycený mezi pírky a chlupy. Sýkorka u krmítka proto v prosinci načepýří srst a pes se na lednové procházce naježí.
Člověk bere husám peří a merino ovcím vlnu a natahuje si to na sebe.
Jak ale poznat, co skutečně funguje a co nás opravdu udrží v teple? Na trhu jsou desítky druhů péřovek a nepočítaně značek termoprádla…
Šli jsme na to exaktně. Na termogramu (snímku v infračerveném spektru) je s přesností až 0,05º C vidět, kolik tepla lidské tělo právě vyzařuje. Pokud na sebe tedy postupně natáhneme různé druhy termoprádla, tepelné vyzařování se bude měnit. Čím méně tepelného vyzařování, tím lepší izolace a tím lepší tepelná pohoda.
Uvidíme tedy, jak je která izolační vrstva účinná.
1. DO PŮL TĚLA
Pokud se nehýbete, v rámci tzv. bazálního metabolismu vaše tělo vyzařuje asi stejné množství energie jako 100 W žárovka.
Holá kůže je na termosnímku vidět červeně.
2. V TRIČKU DEVOLD HIKING
Pletenina ze 100% vlny merino s žebrováním, které zachycuje velkého množství vzduchu. Řada Hiking se dá použít jako základní vrstva.
Gramáž je 190 g/m2.
Řadu Devold Hiking naleznete zde.
3. V ROLÁKU DEVOLD EXPEDITION
Dvouvrstvou pleteninu (vnitřní vrstva 100% vlna merino, vnější vrstva 90 % merino vlna a 10 % polyamid) výrobce doporučuje do velkých mrazů pro spíše nepotivé aktivity.
Gramáž je 235 g/m2.
Řadu Devold Expedition naleznete zde.
4. V BUNDĚ DEVOLD THERMO JACKET
Přímo na holé tělo jsem natáhl „drtič mrazu“. Výrobce ji doporučuje jako vnější vrstvu pro chladné a suché dny nebo jako druhou (střední) vrstvu do velkých mrazů (v kombinaci s nepromokavou vrstvou i do deště).
Gramáž je 470 g/m2
Bundu Devold Thermo Jacket naleznete zde.
5. VŠECHNY TŘI VRSTVY NA SOBĚ
Skoro celé mé tělo je tmavě modré, a na povrchu oblečení tedy „studené“. Znamená to, že mi tělesné teplo skoro neuniká.
Všechny produkty Devold naleznete zde.
Informace o měření:
Snímkování jsme prováděli při venkovní teplotě 10º C termokamerou Fluke Flexcam Ti–55. Toto zařízení vytváří snímky tepelného toku v infračerveném spektru, na kterých jsou barevně odlišeny teplotní anomálie vyzářené povrchem objektu. Snímky zhotovili odborníci z Hlavní báňské záchranné stanice Praha (Za opravnou 276/8, Praha 5 – Motol, www.hbzs-praha.cz). Termokameru používají třeba k určování doutnajících míst na důlních odvalech nebo při hledání osob, ztracených v dýmu a sutinách.
