Na začátku léta se pár jedincům z Devoldu naskytla příležitost a čest potkat se s klukama, kteří milují dobrodružství na čtyřech či méně kolech. Na Trabantech projeli už takřka celý svět a mnozí by si mysleli, že je jejich cestám ve vozidlech, které se při poruše dají opravit skoro na koleni, odzvonilo. Není tomu tak. Kluci v čele s “kapitánem” Danem Pribáněm pořídili zvláštní vozidlo, které u nás znají jen opravdoví fajnšmekři a milovníci veteránů. Jde o obojživelné vozidlo sestavené ještě soudruhy. A my se teď dozvíme o jejich cestovatelském plánu a i o vozidle, které možná tak trošku i hrůzu nahání! A proč je životně důležité míti v tomto vozidle mezi základní výbavou norský vlněný svetr od Devoldu? Ptali jsme se Dana.
Na Trabantech, které vás proslavily jste už skutečně objeli celý svět? Nebo vám něco zbylo?
Jak se to počítá. Ale když se ty naše cesty spojí dohromady, tak více, než cestu kolem světa udělají. Ale nejelo se kontinuálně. Vše začalo v roce 2007 první výpravou a skončilo v roce 2018. Symbolicky na sebe výpravy navazují. První symbolický moment byl, když jsme přijeli ze západu do Samarkandu v Uzbekistánu. Na poslední cestě jsme do Samarkandu přijeli z východu a tím jsme symbolicky cestu kolem světa ukončili.
Proč jste se rozhodli vyhledat nové stroje a opustit trabanty?
Důvod, proč jsme se pustili do té hrůzy je, že když s Trabantama děláte 11 let, začnou člověku lézt tak trochu na nervy. Je to stejné jako u kapel, které jsou globálně známé. Najednou se rozpadnou nebo udělají album, které je totálně jiné. Místo metalu udělají třeba country.
“LuAZ by to dokázal!”
A vy jste začali country a teď pojedete metal?
Ano, ale vlastně to vzniklo úplně omylem! V roce 2012 jsme v Jižní Americe omylem utopili auta v Pacifiku, když jsme jeli po pláži a přišel příliv (kdo by to v Oceánu čekal), tak jsme pak s Markem Slobodníkem vedli debatu, jaké auto by takový problém nemělo. Logicky to bylo plovoucí auto, ale takové stojí miliony. Pak jsme si vzpomněli právě na tento stroj, který jsme potkali na naší první cestě, při přejezdu Ukrajinou, LuAZ. Když jsme jeli pak Jižní Amerikou a ti Trabanti někam nemohly, tak jsme říkali: “Ale LuAZ by to dokázal!”
Takže kolik máte strojů a kdy jste je pořídili?
Pořizovali jsme je postupně, první LuAZ jsme koupili v roce 2014, pak se dlouho nic nedělo a teprve po návratu z indické cesty, jsme pořídili další. A letos jsme pořídili ještě posledního chudáčka, tzv. “dárce orgánů”, vzhledem k našemu zoufalství s náhradními díly.
Představte nám vaše stroje. Na čem že vlastně pojedete? CO TO JE TOHLETO ?!
Je to věc, u které si nejsme jisti, jestli to byla ukrajinská diverze proti sovětskému svazu nebo prostě měli do Moskvy daleko a vodky bylo hodně, ale v sovětském svazu vznikl požadavek na malé terénní auto. A v Záporoží, na Ukrajině, kde se dělaly malé sovětské Trabanty s motorem vzadu, tak si výrobu vzali pod patronát. Nejprve vymysleli, že by vozidlo mohlo plavat, pak že by to byla sanitka. A asi vše, co vymysleli, prostě udělali! Asi nikdo nechodil a neřekl: “Hele, tohle je kravina.”
Auto je vymyšlené tak, že řidič sedí uprostřed, jako ve Formuli 1 a po stranách měla být nosítka s jedním zraněným soudruhem a auto mělo jezdit do první linie a zachraňovat vojáky, což je vzhledem k přístupu SSSR ke zraněným vojákům bizár, protože oni nikdy nikoho nezachraňují. Plus bylo myšlené i pro zvláštní jednotky, protože má zvláštnosti jako výškově stavitelný volant, jde dokonce řídit vleže, aby se vešlo do letadla, takže se dá celé splácnout do výšky kapoty. Myslíme si, že kdyby s ním jel někdo do boje, tak je mrtvej. Auto je dobré, jako vtip. I když obojživelník je to dobrý. Měl by plavat.
Takže LuAZ předběhly dobu, když se v nich dalo ležet za jízdy. Dnes se o tom také přemýšlí, jen s tím rozdílem, že soudruzi museli i v leže dávat pořád pozor.
LuAzy předběhly dobu něčím jiným! Jde možná o první auto s pohonem všech kol, které má trvale poháněná přední kola a přidávají se k tomu zadní kola. Dnes všechna SUV takto fungují, ale v 60. a 70. letech se to dělalo obráceně.
V čem je v terénu lepší pohánění na přední kola?
Zadní pohon v terénu je vždycky lepší, pokud je zadek zatížený. Auto se spíš nezahrabe, když je pohon vzadu a přidává se předek. V současnosti většina aut jezdí po silnici, tak se řeší předek. Tehdy to prostě jen přehodili a šup a měli pohon na předních kolech.
Tak pohon měli na předku a seděli s volantem uprostřed! Proč?
Aby se tam vešli ti dva střelený a pravděpodobně proto, aby bylo auto vyvážené.
Teď je LuAZ ve stavu bez sedaček, ve stavu renovace, dokončování. Jaké tam dáte sedačky? Jaké budete mít obsazení na jedno auto?
Původní sedačky z podlahy jsou uzoučký, takže máme už krásně repasované sedačky z Land Rover Defender. Landroveristi je vyhazují, protože jsou malo pohodlné a my si je od nich rádi koupili, protože z našeho pohledu jsou velmi pohodlné! A úplně přesně se tam vejdou. V každém autě budou tři sedačky.
A za těmi třemi pasažéry budete mít všechny věci s sebou?
Problém je, že auto je stejně velké jako Trabant, ale tím, že nemá střechu, ani zahrádku, tak se toho pobere mnohem méně. S tím válčíme. Trabíci bez problému odvezly dvě rezervy, 8 kanystrů a tady nevíme, kam vše dáme.
Tak díky Devoldu ušetříte minimálně prostor na oblečení! Kam se tedy přesně chystáte?
Původní myšlenka byla, že se pojede do Mongolska a na Sibiř. Vzhledem k nynější situaci jsme z trasy vyhodili Rusko co to jen šlo, ale do Mongolska se dá dostat jen přes Rusko nebo přes Čínu, tak si člověk musí vybrat. A protože je Čína od Covidu zavřená, vybrali jsme si tranzit přes Rusko. Zčásti kopírujeme předchozí trasu – Turecko, Írán, Turkmenistán, Uzbekistán, pojedeme po třetí do Samarkandu. Potom budeme pokračovat na Sever, do Kazachstánu. Tam musíme udělat oblouček do části Ruska a když už tam budeme, projedeme se kolem Bajkalu, kde byli i naši legionáři. Velké gro výpravy je Mongolsko, kde bude potřeba právě norské vlněné oblečení od Devoldu. Je tam velká zima. Ulánbátar je nejchladnější hlavní město světa. Měli bychom tam být v říjnu nebo v listopadu, kdy tam bude už -20°C! Tam se vlněné oblečení bude hodit!
To je důvod, proč jste si vybrali vlnu? Zde vzniká propojení Trabantů s Norskou módou?
Samozřejmě, protože my jsme řešili, aby nám v autech nebyla zima. Sice budou mít něco jako stany, ale v zásadě auto nemá ani topení, takže teplé oblečení je dost důležité!
Na druhou stranu má auto ze všech stran klimatizaci, že?
To ano, ale jenom v teple!
Jak pokračují přípravy na cestu? Kdo pojede na dobrodružnou výpravu, která u nás ještě nebyla? Jakou trasu žlutý Trabanti zvolí? Dočtěte se v pokračování rozhovoru již příští týden.
Jste také zvědaví jako i my? Žluté tráboše sledujte společně s Norskou módou na Facebooku a Instagram
