Jock Allen na farmě Kiah Lake
Monaro, Nový Jižní Wales, Austrálie
10 000 ovcí na 11 500 akrech
Pracovitý kameník John Allen, narozený v anglickém Norfolku se chtěl zkusit štěstí během australské zlaté horečky. Sbalil kufry a do Austrálie přijel roku 1853. Po několika letech kopání se mu poštěstilo a našel trochu zlatého prachu. Z výdělku, který získal prodejem zlata, koupil mnoho rozlehlých travnatých pastvin, na kterých postavil dvoupatrovou hospodu nazvanou „The Great Eastern Hotel“. Brzy si však uvědomil, že jeho společenské postavení by se zlepšilo, pokud by se stal místo majitelem baru úspěšným chovatelem merino ovcí. Proto zakoupil 10 000 merino ovcí, aby je nechal pobíhat na své půdě.
V dalších desetiletích Allenovi přesunuli zděděná stáda blíž k „velkému kopci“, známému jako „Jillamatong“ v jazyce australských domorodců, a „hezkému jezeru“, jemuž říkají „jezero Kiah“. Obě farmy, pojmenované po okolní krajině, nyní obhospodařuje prapravnuk John Allena Jock Allen a jeho manželka Carolyn. Protože jejich tři dospívající děti Angus, Georgie a Sasha studují v Sydney, žijí Jock s Carolyn sami i v prostorném domě z vápence, obklopeném růžovými záhony s přilehlým tenisovým kurtem.
Každodenně se odtud vydávají starat o 10 000 ovcí. O stejný počet jako před 150 lety jejich předchůdce, ale nyní je to nové plemeno ovcí.
Již v roce 2001 Jock Allen, bývalý bankovní zaměstnanec, „zachytil svěží vítr“, jak říká, a usoudil, že metoda „mulesing“ není pro jeho zvířata příjemná, a že by jí mnoho zákazníků mohlo považovat za neetickou a nekupovali by takovou vlnu. Začal tedy hledat „ty nejlepší, chovné berany plemene Soft Rolling Skin (SRS).“ Proč? Protože chtěl zlepšit geny svých ovcí. Díky odhodlání a trpělivostí mají nyní Allenovi ovce s vlnou jemnou a hedvábnou jako „italská zmrzlina a teplé máslo.“ Přestože nový typ ovcí neposkytuje tolik kilogramů vlny jako tradiční merino, “ mají stále dost jehňat“, vysvětluje Jock.
Ovce rodiny Allenů žijí na travnatých otevřených loukách s úrodnou půdou. Čedičový hřeben prochází přímo pozemkem. A tak se tu občas projeví vulkanická činnost, když se objevují občasné třesy. Ale otřesy nejsou tak znepokojující jako divoká prasata, psi a jeleni, kteří žijí na hranicích farmy. Někdy tato zvířata poničí ploty nebo zraní jehňata. Proto jsou Allenovi ve střehu a vstávají brzy, aby se podívali na své milované ovce, která jsou v rodině už dlouhých pět zlatých generací.