8. příběh z cesty s Devoldem cestovatelů Jindry a Dana.
Z Finska jsme z Rovaniemi prchli přes Pello do Švédska. Zastavili jsme se jen v Kiruně a národním parku Abisko. Kiruna je nehezké důlní město, pro nás spojeno především s nedávno shlédnutým detektivním seriálem „Půlnoční slunce“. V NP Abisko jsme si udělali pouze malou procházku, neb se nás držel déšť a podle předpovědi nás jen tak nechtěl opustit. Brzy jsme vstoupili do Norska a kolem Narviku se dostali k našemu prvnímu cíli v této zemi, k souostrovím Vesterály a Lofoty.
Z pevniny jsme přejeli na největší ostrov Vesterálů Hinnøya, který byl jen průjezdním bodem, abychom se dostali na ostrov Andøya.
Řetízek ostrovů a fjordů
Ostrov Andøya jsme objeli kolem do kola. Nejdříve jsme se projeli po jeho východním pobřeží podél And fjordu do nejsevernějšího městečka souostroví do Andenes, které se stalo i pro nás nejsevernějším bodem naší cesty.
Dominantou Andenes je červený maják sloužící námořníkům již od roku 1859. Na západním břehu ostrova jsme si mohli vychutnat překrásné místo na přenocování u bílé pláže poblíž vesnice Bleik. Nedaleko od břehu vesnice se nachází ostrov Bleiksøya, na němž hnízdí papuchalci a orli mořští. Protože se počasí umoudřilo, neváhali jsme a vydali jsme se na večerní výlet na kopec Laupen. Když sluníčko nezapadá, je jedno, kdy člověk vyrazí za dobrodružstvím. Papuchalka jsme bohužel neviděli, ale po zhruba 300 výškových metrech jsme se na vrcholu Laupenu setkali s úchvatným orlem mořským a ty výhledy.
Z ostrova Andøya jsme se přemístili na ostrov Langøya. Opět nás zastihl déšť, proto jsme se upíchli na poklidném místě nedaleko rybářské vesničky Nyksund.
Pohled na fjord Prest obklopený vrcholky, rybí sádky a sušárny ryb poblíž nám zcela vynahradili nepřízeň počasí. Naštěstí další den se počasí opět o něco zlepšilo a my mohli zamířit do Stø, kde začíná známá túra „Královnina trasa“, pojmenována podle norské královny Sonji, která ji v roce 1994 sama prošla. Okružní cesta přes vrcholky a vrstevnicemi kolem jezírek a výhledu na vesničky a oceán se nám moc líbila, přestože druhou polovinu jsme víceméně absolvovali v mlze.
Horské štíty na hladině moře
Opustili jsme Vesterály a přesunuli se na Lofoty. Přes souostroví Lofoty vede silnice E10, která byla označena jako Národní turistická trasa. Na ostrově Austvågøy jsme se zastavili ve městečku Svolvaer. Koupili jsme si na ochutnání losí salám, který byl vynikající. Zavítali jsme do Henningsvaer, rybářské vesničky přezdívané „lofotské Benátky“. Hned před vesnicí jsme vystoupali na vrchol Heia, odkud byl překrásný pohled nejen na Henningsvaere. Silničkou klikatící se kolem fjordů, tunely vedoucími i pod fjordy jsme se posouvali přes krásy Lofot. Prošli jsme si bělostnou pláž u Rambergu, zdolali horu Reinebringen u Reine, z které se nabízí typický pohled na souostroví a vyfotili se u cedule města s nejkratším názvem na světě „Å“.
Vesterály a Lofoty nás zcela okouzlily a naplnily naše očekávání. Skvělé zážitky nám trochu znepříjemnil jen bezohledný francouzský řidič karavanu, který nám urazil zrcátko, ale jak jsme si všimli, nebyli jsme jediní, kdo si tento suvenýr z úzkých lofotských silniček odvážel. Za deštivých i slunných dnů nám dělaly společnost skvělá trika, čepice a ponožky od Devoldu.
- Pohodlná funkční trička na turistiku jsou Devold Hiking Man T-Shirt a Hiking Woman T-Shirt.
- Klesne-li ručička teploměru níže, nechte se zahřát trikem Devold Duo Active.
- Teplá čepice Devold Alnes Cap skvěle zahřeje a vejde se do kapsy.
